K a r e l   K l o s t e r m a n n – Karl Faustin Klostermann

se narodil 13.2.1848 v Haagu v Horním Rakousku. Jeho otec zde byl lékařem a pak dostal místo v Sušici, kam se v roce 1849 celá rodina přestěhovala. Potom byl lékařem knížete Gustava Lamberga v Žichovicích (1854), knížete Windisch-Graetze ve Štěkni (1860-1862) a nakonec městským lékařem v Kašperských Horách.

Karel Klostermann začal chodit do školy v Nezamyslicích (1854-1855), dále v Nalžovských Horách (do 1857). Byl na gymnáziu v Klatovech (1858) a v Písku, kde maturoval (1865).  Lékařskou fakultu ve Vídni (1865-1870) nedokončil. Stal se vychovatelem v Žamberku (1870-1872) a redaktorem časopisu Wanderer ve Vídni (1872-1873). Potom byl učitelem a profesorem  (1881) franštiny a němčiny na německé reálce v Plzni až do výslužby (1873-1908).  Byl na Balkáně, ve Francii u bratra Bedřicha (1874 a 1889). V roce 1875 se oženil s Marií Carmineovou (zemřela 1898), ale vlastní děti neměli. Znovu se oženil (1898) s Betty Dostálovou, vdovou po továrníku Juránkovi. Od roku 1908 - 1921 pobýval ve Štěkni u Velánů na letním bytě,někdy i přes zimu. K.Klosterman se dohodl s knížetem Windisch-Graetze o bydlení na zámku.Ten mu vyhradil místo v pravém křídle zámku (dnes je tady Památný pokoj K.K ). Po parcelaci panství zámek převzaly Anglické panny (řád IBMV), které svou laskavostí zpříjemnily poslední část jeho života. K.K. trpěl těžkou rozedmou plic a 16.7.1923 zemřel. Jeho pohřební průvod ze Štěkně na nádraží do Čejetic byl  provázen stovkami lidí. Vlak vypravený do Plzně zastavil také ve Strakonicích, kde ostatkům KK vzdaly poctu občané a školní mládež. Klostermann byl pochován 20.7.1923 na hlavním hřbitově. Také pohřební průvod v Plzni byl nevídaných rozměrů a poct slavnému spisovateli a profesorovi plzeňské reálky.

Nyní jeho prostý hrob ve stylu šumavské přírody je naproti hrobu strakonického rodáka Josefa Skupy – slavného loutkaře – autora Spejbla a Hurvínka. Dle kroniky se Klostermann a Skupa spolu setkali ve Štěkni již v roce 1909.    

 Karel Klostermann ve svých románech objevil drsnou krásu a nelehký život obyvatel jeho milované Šumavy. Zprvu píše německy a pak česky. Má stejnou lásku k oběma národnostem, je apoštolem smířlivosti, která vyplývá ze vzájemného sebepoznávání. Zavrhuje chorobný pesimizmus, ač život sebou přináší mnoho strastí, bolestí a odříkání, má život také světlé stránky a jeho normální a zdravý člověk nepodléhá nikdy melancholii a zoufalství. Klostermann, ač rodem po otci němec, se natolik sžil s českým prostředím a jeho díla byla tak vřele obdivovaná českými čtenáři, že se stal váženým českým spisovatelem. On sám se cítil asi především Evropanem a křesťanem.

Karel Klostermann se začíná nyní znovu prosazovat svým pojetím psaní, filozofií a dá se skoro říci moderně turistickým popisem krajiny, pohledem na přírodu a víru. Za označení spisovatel by ještě mělo být označení filozof a průvodce cestami lidí. Celkem napsal kolem 150 románů a povídek.